Mapa a časová osa

Mapa života a odkazu Karla IV.



Časová osa života a odkazu Karla IV.


Vyhledat podle roku: zobrazit: jen důležité


  • 14.5.1316
    Praha - narodil se Karel IV., budoucí Otec vlasti

    v tomto pro českou historii významném dni se v časných ranních hodinách (Karel IV. ve vlastním životopise uvádí pátou hodinu ranní) v blíže neurčeném domě na Starém Městě pražském (snad Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí?, nebo dům U Štupartů?) narodil Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně syn Václav, budoucí král český, německý, lombardský, arelatský a císař Svaté říše římské Karel IV., Otec vlasti

  • 30.5.1316
    Praha - Karel (tehdy ještě Václav) pokřtěn

    na svátek svatého Ducha (Hod Boží Svatodušní) byl Karel (tehdy ještě Václav) mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu, jedním z nejlepších diplomatů tehdejší Evropy, v katedrálním pražském chrámu sv. Víta pokřtěn. Přítomen byl i jeho prastrýc trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský, který později sehrál v Karlově životě významnou roli. Při křtu asistoval rovněž pražský biskup Jan z Dražic a jeho světící biskup Herman Prizrenský, člen dominikánského řádu.

  • 20.6.1317
    Loket - malý princ Václav pobýval zde

    v tuto dobu zde pobýval malý princ Václav s matkou a dvěma sestrami

  • > 1320
    12.2.1322
    Mělník - narodil se bratr Karla IV. Jan Jindřich

    se  zde narodil mladší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, bratr Karla IV. Jan Jindřich

  • 4.4.1323
    Křivoklát - princ Karel jako sedmiletý odtud odjíždí do Paříže

    princ Karel jako sedmiletý cestuje z rozhodnutí svého otce z Křivoklátu do Paříže na výchovu k francouzskému královskému dvoru do Paříže. Vychovatelé mladého Karla byli vybíráni především z řad kleriků. Mladý princ se učil číst a psát, ovládat latinu a francouzštinu a byl vzděláván i v základech scholastické teologie. Roku 1325 přesídlil Karel přímo na francouzský královský dvůr do Paříže. Smrt Karla IV. Sličného roku 1328 však znamenala konec blahobytu jeho dvanáctiletého jmenovce. Novým francouzským králem se stal Filip VI. z rodu Valois, nevlastní bratr Karlovy manželky Blanky. Filip byl marnotratný panovník, toužící po rytířském lesku, který měl blízko spíše ke Karlovu otci Janu Lucemburskému. Mladý princ byl Filipovi lhostejný, což se odrazilo především na snížení výdajů pro Karlovy potřeby. Karel se za takových podmínek věnoval plně studiu a studoval i na pařížské univerzitě. Karlovým učitelem a přítelem se v té době stal Pierre de Rosieres, pozdější papež Klement VI. Sedmiletý pobyt na francouzském dvoře Karla velmi ovlivnil. Karel byl totiž po celý svůj život zastáncem myšlenky centralizované monarchie po francouzském vzoru.

  • 15.5.1323
    Remeš - biřmování, přijetí jména Karel a svatba s královou sestřenicí Markétou, zvanou Blanka

    na Hod Boží Svatodušní byl mladý stále ještě Václav na francouzském královském dvoře biřmován, přičemž přijal jméno svého strýce, francouzského krále Karla IV. Sličného, který byl rovněž jeho kmotrem. Téhož dne se rovněž konala slavná svatba se stejně starou královou sestřenicí Markétou, zvanou Blanka, rodem z Valois. Svatební obřad proběhl současně s korunovací Karlovy tety Marie na francouzskou královnu. Svatební obřad proběhl za slavnostních a mimořádných okolností, francouzští kronikáři dokonce obdivovali nádherné slavnostní roucho malého prince Václava – Karla. Po svatbě však byli dětští manželé opět rozděleni a Karel se ocitl sám mezi cizími lidmi. Mladičký princ se však rychle ve francouzském prostředí aklimatizoval a osvojil si nádheru a velkolepost francouzského dvorního života. Francouzský král si svého synovce rychle oblíbil a společně s manželkou Marií o něj důkladně pečoval.

  • > 1325
    16.12.1325
    Nogent-le-Roi, Francie - zemřel Karlův tchán Karel z Valois

    dnes,16.prosince 1325 zde zemřel otec manželky Karla IV. Karel z Valois, jehož Dante Alighieri umístil ve své Božské komedii do Očistce, na rozdíl od nás všech, kteří jednou půjdeme rovnou do nebe!

  • 6.6.1329
    Amiens - Karel se ve zdejší katedrále zúčastnil holdu a přísahy věrnosti

    zřejmě na podnět svého vychovatele Pierra de Rosiéres se králevic Karel zúčastnil ve zdejší katedrále slavnostního holdu a přísahy věrnosti, kterou složil anglický král Eduard III. francouzskému králi. Tento akt znamenal dočasné dorozumění mezi oběma zeměmi.

  • > 1330
    28.9.1330
    Praha - Vyšehrad - zemřela matka Karla IV., Eliška Přemyslovna

    na den sv. Václava zemřela v domě svého nevlastního bratra Jana Volka v osmatřiceti letech na tuberkulózu matka Karla IV., Eliška Přemyslovna

  • 29.3.1331
    Pavia, Itálie - Karel se vyhnul pokusu o otravu

    mladý princ Karel cestoval z Lucemburku přes MetyLotrinskoBurgundsko a Savojsko až na Veliký pátek 29. března 1331 dorazil do Pavie.  Již třetí den po příjezdu, o velikonoční neděli, se Karel a jeho doprovod přesvědčili o nebezpečí italského prostředí. Karlově družině bylo podáno k snídani otrávené jídlo, Karel naštěstí nejedl, protože se účastnil mše a přijímání a chtěl tak zůstat lačný. Karel si všiml neznámého člověka, který se pohyboval okolo stolu a dal jej zatknout. Na mučení neznámý muž prozradil, že byl vyslán z příkazu milánského pána Azza Viscontiho, aby přimíchal Karlově družině do jídla jed. V italské Parmě se Karel poprvé v životě setkal se svým mladším bratrem Janem Jindřichem. Oba bratři se rychle sblížili a upřímný vztah, který se mezi nimi vytvořil, zůstal zachován po celý život.  Karel pak působil jako otcův místodržitel v lucemburské italské signorii, kde se důvěrně seznámil s italským prostředím a intrikami.

  • 25.11.1332
    San Felice Itálie - bitva u San Felice

    na den svaté Kateřiny došlo v rámci sporů o lucemburské državy v Itálii k rozhodující bitvě o severoitalský hrad San Felice, ve které budoucí císař a král Karel IV., ani ne šestnáctiletý již velel asi 200 rytířů a 6000 pěšáků proti zhruba stejně silnému vojsku  ve službách Azza Viscontiho. Karel dosáhl vítězství, když byl ještě před bitvou pasován na rytíře francouzským hrabětem Sancerrem

  • 26.2.1333
    Parma Itálie - Karel a jeho otec Jan Lucemburský se setkali

    do Parmy, kde Karel trávil zimu, dorazil jeho otec Jan Lucemburský s vojskem o síle 800 rytířů a stejného množství pěších bojovníků. Došlo ke shledání otce a syna

  • 16.7.1333
    Lucca Itálie - Karel začal vládnout v Lucce

    mladý Karel dorazil do tohoto města a začal zde vládnout. Neuspořádaný stav místních poměrů začal Karel s neobvyklým elánem, rozhodností a samostatností konsolidovat. Lucca si od něj slibovala klid a oživení hospodářského života

  • 15.8.1333
    Terenzo, Itálie poblíž Parmy - odehrál se proslulý věštecký sen Karla IV.

    zde zažil Karel svůj proslulý věštecký sen, který sám popsal ve vlastním životopise. Ve snu se mu údajně zjevil anděl, který ho uchopil za vlasy a odnesl vzduchem nad ležení rytířů u jakéhosi hradu a vyzval jej, aby se pozorně díval. Karel viděl, jak jiný anděl s mečem v ruce uťal jednomu z rytířů pohlavní úd a těžce ho zranil. Jméno toho muže mu anděl sdělil, šlo o Quida Dauphina z Vienne, který byl tak potrestán za smilstvo. Po probuzení sdělil Karel svému otci Janovi i dalším přítomným, že tento rytíř zemřel. Protože o jeho smrti nehovořila žádná zpráva, vysmáli se mu s tím, ať snům nevěří. Posléze se však zpráva o Quidově smrti skutečně potvrdila

  • 6.10.1333
    Merano - jednání s Jindřichem Korutanským

    zde Karel jednal s tchánem svého mladšího bratra Jindřichem Korutanským a zástupci předních českých šlechtických rodů o nesplaceném věnu a nástupnickém právu v Korutanech a Tyrolích. Smlouva byla sjednána. Kralevic Karel zapůsobil na představitele nejvyšší české šlechty tak, že ho požádali o návrat do Čech. Karel se rozhodl této žádosti, přes odpor otce vyhovět. Jeho osudové rozhodnutí později Jan Lucemburský dodatečně odsouhlasil

  • 30.10.1333
    Praha – Zbraslav - Karel se zastavil u hrobu své matky

    Přátelé, dnes před 684 lety se mladý Karel IV. hned po svém návratu do vlasti po 10 letech (r.1333) nepřítomnosti zastavil za svojí matkou, Eliškou Přemyslovnou. Ovšem bohužel pouze na jejím hrobě ve zbraslavském klášteře, kde byla v té době již tři roky pohřbena.  

  • 25.1.1334
    Praha - Karlovi udělen markraběcí titul

    Přátelé, připomeňme si, že 25.ledna 1334 udělil Jan Lucemburský budoucímu králi a císaři Karlu IV. titul markraběte moravského. O zdravém úsudku tehdy teprve sedmnáctiletého Karla svědčí skutečnost, že se m.j. i kvůli plánované, leč ještě neexistující D1 nevydal hned na Moravu, ale leden a únor strávil v Praze. Florida ještě nebyla objevena. (25.1.) Karel měl z tohoto titulu zastupovat svého otce v celém českém státě. Hodnost markraběte mu umožňovala rovnocenné partnerství s říšskými knížaty při závažných státních jednáních a poradách.

  • 12.6.1334
    Praha - za Karlem dorazila jeho manželka

    Přátelé, je to dnes právě 683 let,kdy v letním podvečeru dne 12.6.1334 dorazila do Prahy za svým manželem, budoucím císařem a králem Karlem IV. Blanka z Valois. Provázel ji početný průvod dam a dvořanů, s honosnou  výbavou a nádhernými rouchy, jaká Praha již dlouho neviděla. Vzhledem k věku obou partnerů předpokládáme, že setkání bylo radostné.

  • > 1335
    15.2.1335
    Znojmo - Karel provdal svou sestru

    tehdejší markrabě moravské Karel vystrojil svatbu své sestry Anny s Otou Habsburským

  • 24.5.1335
    Křivoklát - Karlovi a Blance se narodilo první dítě, dcera Markéta

    Karlovi a Blance se zde narodila první dcera, která dostala po matce jméno Markéta

  • 24.8.1335
    Trenčín, Slovensko, tehdy Uhry - Karel u jednání, na němž se jeho otec zřekl titulu polského krále

    pět vyslanců polského krále Kazimíra uzavřelo králem Janem Lucemburským a moravským markrabětem Karlem „trenčínský mír, jímž se Jan zřekl titulu polského krále, ale podržel si vrchní lenní svrchovanost nad Slezskem a Opolskem. Pod vrchní mocí českého krále a jeho dědiců zůstávala nadále některá přesně určená knížectví

  • 12.11.1335
    Visegrád, Maďarsko, tehdy Uhry, - podpis Visegrádské smlouvy 12. – 19. listopad 1335

    reprezentativní a slavnostní podpis Visegrádské smlouvy, stvrzující trenčínský mír podpisy českého, polského a uherského krále, za účasti markraběte Karla a značného počtu vysokých představitelů všech tří zemí

  • 19.8.1336
    Innsbruck, Rakousko, Tyrolsko - Karel vydal privilegium s novou pečetí

    Karel zde vydává privilegium, osvobozující selský lid v župě rychty Hallu od povinnosti vojenské pomoci. V důsledku rozporu s otcem nemohl použít titul a pečeť markraběte moravského, nýbrž použil pečeť nového tvaru i obsahu s textem „Pečeť Karla, prvorozeného syna krále českého“

  • 18.5.1337
    Praha - českou královnou korunována Beatrix Bourbonská

    v chrámě sv. Víta byla na českou královnu korunována Beatrix Bourbonská, druhá manželka Karlova otce Jana Lucemburského. Češi si Beatrix nijak neoblíbili, jako královnu už uznávali Blanku, manželku Janova prvorozence a následníka trůnu Karla. Její korunovace i s hostinou proběhla za okázalého nezájmu veřejnosti a kronikář si povšiml i nedbalosti Janova zevnějšku a chybějící koruny.

  • 19.11.1337
    Brno - Karel vydal privilegia pro kláštery velehradský a oslavanský

    Karel IV. sem přijel z Tyrol a vydal zde privilegia pro kláštery velehradský a oslavanský, po nichž následovalo vydání privilegia pro klášter cisterciaček ve Starém Brně. Výměnou za tato privilegia mu kláštery poskytly značnou finanční pomoc, kterou tehdy Karel potřeboval

  • 1.2.1338
    Visegrád, Maďarsko, tehdy Uhry - Karel sjednal dohodu o sňatku jeho dcery Markéty

    koncem února roku 1338 na Visegrádu v Uhrách došlo z iniciativy Karla IV. k uzavření dohody o sňatku jeho dcery Markéty s uherským korunním princem Ludvíkem. Karel tím naplnil závazek podporovat uherského krále Karla Roberta v dědických nárocích na Polsko, kdyby polský král Kazimír zemřel bez mužských potomků. Tímto činem (m.j.) prokázal  markrabě Karel naprostou politickou samostatnost. Vědomí vlastní politické odpovědnosti bylo pro Karla v budoucnosti typické a vytvářelo základní rys jeho profilu jako státníka.

  • 21.6.1339
    Pressburg (Bratislava) - jednání s uherským králem a rakouskými vévody

    se Karel setkal s uherským králem Karlem Robertem. Obsahem jednání byla otázka sblížení mezi uherským králem a rakouskými vévody, na jejímž kladném vyřešení měli Lucemburkové, zejména Karel, zcela mimořádný zájem, neboť na svoji stranu chtěl Habsburky získat rovněž císař Ludvík, Karlův tehdy potenciální soupeř v úsilí o římský trůn

  • 22.9.1339
    Trier (Trevír), Německo - Karel schválil otcovy darovací listiny

    vydání listiny, kterou Karel schvaluje otcovy darovací listiny trevírskému kostelu

  • > 1340
    1.3.1340
    Avignon - Lucemburkové Karel a Jan navštívili papeže, setkání Karla s Pierrem de Rosiéres

    Karel spolu s otcem Janem navštívili v Avignonu papeže Benedikta XII., při tomto pobytu došlo k setkání Karla s Pierrem de Rosiéres, který působil u papežova dvora jako kuriální kardinál, jímž byl vlivem francouzského královského dvora jmenován 18.prosince 1338. Zastával pozici styčného diplomata mezi francouzským králem a papežem. Mezi oběma přáteli padla tato slova: „Ty budeš jednou římským králem“, řekl Pierre Karlovi, který opáčil „Ty budeš ještě dříve papežem“. Za několik let se obojí splnilo.

  • 11.6.1341
    Praha - Jan Lucemburský doporučil Karla jako svého nástupce

    na slavnostním zasedání zemského sněmu šlechty, vysokého duchovenstva a královských měst v čele s Prahou nastal významný přelom v působení Karla IV. Král Jan Lucemburský, který toto zasedání svolal, zde ohlásil rozhodnutí, aby po jeho smrti na místo v českém království dosedl Karel jako český král. Byli to především Pražané, kteří se postavili veškerou vahou svého vlivu za markraběte Karla a potvrdili usnesení českého zemského sněmu.

  • 24.9.1341
    Wroclaw (Vratislav) - Karel přijal přísahu konšelů

    Karel přijal hold a přísahu městských konšelů jako designovaný dědic české koruny  se slibem, že Vratislav nebude nikdy odloučena od českých zemí

  • 28.10.1341
    Hlohov (Slezsko) - Karel přijal přísahu konšelů

    zde přijal Karel hold a přísahu měšťanů, obdobnou, jako před několika týdny ve Wroclavi

  • 3.2.1342
    Praha - zřítil se Juditin most

    pražský Juditin most, nejstarší český kamenný most vůbec neodolal mohutným povodním a zřítil se

  • 23.4.1343
    Krakov - Karel navštívil polského krále Kazimíra

    Karel navštívil polského krále Kazimíra a obligační listinou mu stvrdil svůj dluh čtyř tisíc kop pražských grošů, který později v předepsaném termínu vyrovnal

  • 30.4.1344
    Avignon - papež Klement VI. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství

    Přátelé, dnes máme specifický den. Nejen že ostošest pálíme čarodějnice a připravujeme se zítra políbit naše protějšky pod rozkvetlou jabloní, ale současně si připomínáme, že 30.dubna r. 1344, před 674 lety povýšil papež Klement VI., někdejší učitel Karla IV. na francouzském královském dvoře v Paříži Pierre de Rosieres, během Karlova pobytu v Avignonu, díky Karlově šikovné diplomacii a starému přátelství pražské biskupství na arcibiskupství! Važme si svých učitelů, zejména jsou-li to naši kamarádi! (30.4.)Vznik nové české církevní provincie byl Karlovým prvním velkým politickým vítězstvím.

  • 1.5.1344
    Basilej (Basel) - jednání s císařem Ludvíkem, květen a červen 1344

    zde se Karel zdržoval uvedené dva měsíce a vedl odtud důvěrná jednání s císařem Ludvíkem, svým rivalem, která zřejmě konzultoval se svým přítelem papežem. Jednání již souvisela s připravovanou volbou Karla IV. římským králem

  • 21.11.1344
    Praha - položen základní kámen katedrály svatého Víta

    Jan Lucemburský, Karel IV. a jeho bratr Jan Jindřich položili základní kámen katedrály svatého Víta, Vojtěcha a Václava. Prvním architektem chrámu byl Matyáš z Arrasu

  • 28.12.1344
    Těšín - zde se Karel zastavil cestou z Moravy do Slezska

    zde je Karlův pobyt doložen v průběhu cesty z Moravy do Vratislavi se spolu s hrabětem Vilémem Hennegavsko-Holandským

  • > 1345
    1.5.1346
    Avignon - jednání Jana Lucemburského, Karla a papeže Klimenta VI.

    probíhala řada jednání za účasti krále Jana Lucemburského, markraběte Karla a papeže Klimenta VI., směřující k prosazení volby Karla IV. římským králem

  • 11.7.1346
    Rhens - Karel zvolen římským králem

    Přátelé, dnes Institutio Didactica Carolina připomíná úterý 11.července 1346, den, kdy byl v městečku Rhens na Rýně, u starobylého královského stolce (Königstuhl), zvolen Karel IV. většinou kurfiřtů (Gerlachem Mohučským, Walramem Kolínským, Balduinem Trevírským - strýc, Rudolfem Saským a Janem Lucemburským - otec) zvolen římským králem. Poučení? I příbuzní mohou být někdy užiteční! ..) (11.7.)

  • 26.8.1346
    Kresčak (Crécy) Francie - padl Karlův otec Jan Lucemburský

    Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal, zvolal 26.srpna 1346 v bitvě u Kresčaku otec Karla IV., Jan Lucemburský. Zaveďte mě tam, kde zuří největší válečná vřava. Pán buď s námi, ničeho se nebojme, jenom pečlivě střezte mého syna! Otec Karla IV. Jan Lucemburský v této bitvě Angličanů s Francouzi padl. Kromě špatné strategie Francouzů sehrála v porážce svou roli také nová anglická zbraň, takzvaný dlouhý luk s dalekým dostřelem. (26.8.)

  • 26.11.1346
    Bonn - Karel korunován římským králem

    Dnes si můžeme dát skleničku navíc! Připomínáme si totiž korunovaci Karla IV. římským králem dne 26.11.1346!  Protože mu tehdy ještě – na rozdíl od doby jen o něco málo pozdější – ani Cáchy ani Kolín nad Rýnem neotevřely své brány, odehrála se korunovace v Bonnu, rezidenčním městě kolínských metropolitů, jimž vykonání obřadu tradičně náleželo. Korunovaci provedl kolínský arcibiskup Walram z Jülichu, sídlící tehdy v tomto městě(26.11.)

  • 2.9.1347
    Praha - Karel a Blanka korunováni na českého krále a královnu

    byli Karel IV. a Blanka z Valois v chrámu sv. Víta v Praze korunováni na českého krále a královnu. Ke korunovaci byla poprvé použita Svatováclavská koruna a poprvé v dějinách ji provedl český metropolita, arcibiskup Arnošt z Pardubic

  • 26.3.1348
    Praha - položen základní kámen Nového Města pražského

    Přátelé, připomeňme si, že 26.března 1348 položil císař a král Karel IV. vlastní rukou základní kámen Nového Města pražského. Příkop, oddělující Staré a Nové Město byl překlenut můstkem. Můstek a Příkopy jsou tedy na svém místě už 669 let! Obojí se osvědčilo. Od znovuzavedení letního času to dnes máme 37 let. Myslím, že nám tak dlouho nevydrží. Long live Karel IV.! (26.3.)

  • 7.4.1348
    Praha - Karel IV. vydal zakládací listinu Univerzity

    Přátelé, ID Carolina dnes připomíná, že přesně před 670 lety, 7.dubna 1348, vydal panovník Karel IV. zakládací listinu Univerzity, později nazvané Karlovou. „Po předchozí zralé úvaze rozhodli jsme se zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném městě pražském“. Císař a král Karel chtěl tímto skutkem pozdvihnout duchovní a kulturní úroveň Prahy. Netroufáme si říci zda a kam jsme se od zdoby v tomto ohledu posunuli. (7.4.)

  • 10.6.1348
    Karlštejn - položen základní kámen hradu

    Přátelé, dnešní den vybízí k návštěvě Karlštejna. Je to právě 669 let, kdy byl z rozhodnutí Karla IV. hrad založen, původně jako skromné osobní královo a císařovo sídlo. Rozrostl se po Karlově rozhodnutí, kterým v něm byly umístěny korunovační klenoty a relikvie svaté říše římské. Na základní kámen poklepal císařův rádce a osobní přítel arcibiskup Arnošt z Pardubic. Dnes je nejnavštěvovanější památkou v Česku (ten hrad, nikoli Arnošt, ten je pohřben v Kladsku). (10.6.)

  • 12.6.1348
    Znojmo - Karel IV. uzavřel smlouvu s Barnimem

    uzavřel Karel IV. smlouvu s Barnimem, vévodou štětínsko-pomořanským, vndským a kašubským, v níž mu potvrdil příslušnost k římskoněmecké říši a ochranu z její strany

  • 1.8.1348
    Praha - zemřela první Karlova manželka, Blanka z Valois

    Zemřela po krátké nemoci Karlova první manželka Blanka z Valois. O příčinách její smrti historici stále přemítají, a jistou odpověď patrně nebude možno stanovit. Mohlo jít o mor, „černou smrt“, která se ale v českých zemích objevila až asi o dvě léta později, nebo o jinou chorobu rychlého průběhu a nevyzpytatelných zvratů, případně i tuberkulózu, nebo i nešťastnou náhodu.  

  • 21.9.1348
    Budyšín (Bautzen) - Karel uzavřel dohodu s Fridrichem

    na schůzce s míšeňsko-durynským markrabětem Fridrichem uzavřel s ním Karel přátelskou dohodu, jíž se markrabě zřekl spojenectví s Wittelsbachy a uznal Karla za římského krále. M.J. i tím vystavil do izolace Ludvíka Braniborského, syna zemřelého císaře Ludvíka Bavorského, který se nechtěl s mířit s volbou Karla IV. římským králem

  • 6.1.1349
    Bonn - Karel se setkal se svým prastrýcem

    proběhlo setkání Karla s jeho prastrýcem arcibiskupem trevírským Balduinem Lucemburským, na němž hledali řešení sporu s Wittelsbachy, kteří volbu Karla IV. římským králem nechtěli uznat

  • 17.2.1349
    Kolín nad Rýnem - Karlovo postavení v říši potvrzeno všemi kurfiřty

    potvrdili kurfiřti v Kolíně nad Rýnem Karla IV. legitimním vládcem římské říše

  • 4.3.1349
    Bacharach na Rýně - sňatek Karla IV. s Annou Falcko, 4.3. (11.3.)1349

    konal se sňatek Karla IV. s Annou Falckou, jímž Karel rozbil spojenectví rýnského falckraběte Rudolfa II s Wittelsbachy a zajistil si tak jeho kurfiřtský hlas pro císařskou volbu. Věno podle kronikářů půvabné Anny činilo 6000 hřiven a bylo zajištěno zástavami pěti hornofalckých měst

  • 17.6.1349
    Frankfurt nad Mohanem - Karel IV. přijal slavnostní hold

    reprezentativní shromáždění všech kurfiřtů a říšských knížat vzdalo velkolepý hold Karlu IV., který se tak definitivně stal jediným nepopiratelným vládcem Svaté říše římské

  • 25.7.1349
    Cáchy - Karel IV. korunován císařem říše římské

    Přátelé, dnes si připomínáme, že 25.července 1349 usedl Karel IV. na prastarý stolec Karla Velikého v císařském kostele Panny Marie v Cáchách. Korunu vložil Karlovi a jeho druhé ženě Anně Falcké na hlavu arcibiskup trevírský, Karlův prastrýc Balduin Lucemburský. Diplomatické kroky, jimiž této korunovace Karel dosáhl, měly dle jeho odpůrců málo společného s rytířskými ctnostmi, ale kdo by se zabýval zbytečnými podrobnostmi. Long live Karel IV.!

  • 1.11.1349
    Praha - Anna Falcká, druhá manželka Karla IV. korunována

    Vážení přátelé! Dnes si připomínáme 1.listopad 1349 jako den, kdy byla ve Svatovítském chrámu v Praze korunována českou královnou v sedmém měsíci těhotenství  druhá manželka krále Karla IV. Anna Falcká! Ať žije císař a král Karel IV.! ID Carolina

  • > 1350
    16.2.1350
    Budyšín (Bautzen) Německo - dohoda o uspořádání Braniborska

    Karel IV. se zde domluvil s Ludvíkem V. Braniborským a s Wittelsbachy na uspořádání Braniborska a předání říšských klenotů, které byly prozatím uchovávány v Mnichově

  • 1.5.1351
    České Budějovice - Karel uzavřel mírovou smlouvu s vévodou rakouským

    Karel IV. uzavřel s rakouským vévodou Albrechtem II. smlouvu o dvanáctiletém míru, čímž si Karel pojišťoval bezpečnou cestu rakouskými zeměmi do Itálie

  • 6.12.1352
    Avignon - zemřel papež Klement VI.

    Přátelé, dnes si připomínáme dvě události ze života Otce vlasti Karla IV. V roce 1352 zemřel Karlův přítel a mentor papež Klement VI. Ve stejný den, ale o čtyřiadvacet let dříve (1328), jakmile bahnité cesty zpevnil mráz, vytáhl Karlův otec Jan Lucemburský do Pruska a na Litvu

  • 2.2.1353
    Praha - zemřela druhá manželka Karla IV. Anna Falcká

    Přátelé, dnes si připomínáme, že na Hromnice v r. 1353 zemřela v Praze ve věku sotva 24 let druhá manželka Karla IV. Anna Falcká. Již víc než rok trudnomyslná (dnes bychom řekli depresivní) královna si zlomila vaz po pádu s koně. Ponaučení: když máš depku, nelez na koně! Všechny princezny neovládají koně tak jako Magda Vašáryová  ve Třech oříšcích pro Popelku! Karel IV. v sedmatřiceti letech už podruhé ovdověl!

  • 12.5.1353
    Vitoraz (Weitra) Rakousko - Karel jednal s vévodou Albrechtem II. rakouským

    Karel zde strávil týden, během něhož projednal s vévodou Albrechtem II. plán na vyřešení konfliktu rakouského vévody se spojenými švýcarskými kantony

  • 27.5.1353
    Budín (Budapest) - sňatek Karla IV. s Annou Svídnickou

    proběhla slavná svatba Karla IV. s mladou Annou Svídnickou, která byla zasnoubena Karlovu synovi Václavovi, který bohužel 28.12. 1351 ve věku dvou let zemřel

  • 28.7.1353
    Praha - Anna Svídnická, třetí manželka Karla IV. korunována

    byla v Praze korunována českou královnou třetí manželka Karla IV. Anna Svídnická

  • 24.1.1354
    Trier (Trevír) Německo - zemřel Karlův prastrýc Balduin Lucemburský

    postihla císaře a krále Karla IV. a celý rod Lucemburků těžká ztráta. V nedožitých 69 letech zemřel trevírský arcibiskup a jeden z nejmocnějších říšských kurfiřtů své doby, Karlův prastrýc a celoživotní podporovatel Balduin Lucemburský

  • 9.2.1354
    Cáchy - Anna Svídnická korunována římskou královnou

    svého pobytu v Porýní v souvislosti s úmrtím a pohřbem svého prastrýce Balduina Lucemburského využil Karel IV. k tomu, aby dal v Cáchách korunovat Annu Svídnickou římskou královnou

  • 14.10.1354
    Udine - Karel se setkal s patriarchou Mikulášem
  • 1.11.1354
    Mantova, Pavia - Karel IV. se setkával s básníkem Francescem Petrarcou

    Karel IV. v tomto městě setrval dva měsíce, během nichž se setkával s básníkem Francescem Petrarcou, který v té době působil jako diplomat mocné rodiny Visconti a s Karlem si již několik let dopisoval.Vyzýval ho k převzetí moci a obnově jednoty italského území. O setkání Petrarca napsal: „Sami dva jsme celý den od prvního záblesku denního světla až do ticha hluboké noci strávili čas hovorem a rozmlouváním. Nic není příjemnějšího a nic laskavějšího než vznešenost tohoto panovníka“. Básník se vyjádřil tak, že římský král je řečí i mravy spíše Ital než Němec a přispěl svým úsudkem ke Karlově popularitě

  • > 1355
    6.1.1355
    Milán - Karel IV. korunován lombardským králem

    v bazilice sv. Ambrože, patrona Milána, resp. v sousední kapli sv. Zikmunda byl Karel IV. korunován lombardským králem.  Zajistil tím politickou stabilitu, takže nedocházelo k dalším krizím mezi Milánem a ostatními městy. 

  • 5.4.1355
    Řím - císařská korunovace Karla IV. a Anny Svídnické

    Přátelé, dnešního dne si připomínáme, že 5.dubna 1355 na Hod Boží Velikonoční, přijal král Karel IV. spolu se svou třetí manželkou, nejkrásnější ženou tehdejší Evropy Annou Svídnickou, (dnes by zřejmě byla Miss World) v Římě z rukou kardinála legáta Pierra de Colombiers císařskou korunu a stal se tak nejvyšším panovníkem říše, nejmocnějším mužem téměř celého tehdy známého světa, monarchou mundi! Od tohoto dne se sám Karel tituluje: Karel Čtvrtý, z přízně boží dobrotivosti římský císař, vždy rozmnožitel říše a král český. (5.4.)

  • 25.11.1355
    Norimberk - přijata část Zlaté buly

    25.prosince (1355) byla na říšském sněmu v Norimberku přijata většina článků nového říšského zákoníku, Zlatá bula Karla IV. Jeho ustanovení platila až do zániku svaté říše římské v r. 1806. Long live Karel IV.!

  • 10.1.1356
    Norimberk - přijata další část Zlaté buly

    říšský sněm přijal prvních 23 článků nového říšského zákoníku, který později vešel ve známost jako Zlatá bula Karlova a platil až do roku 1806

  • 28.12.1356
    Méty - přijaty zbylé články Zlaté buly, smlouva o přátelství mezi říší a Francií

    Přátelé, dnes uplynulo 660 let od 28.prosince 1356, kdy císař a král Karel IV. podepsal na říšském sněmu smlouvu o přátelství s Francií. Došlo k tomu v Metách, hlavním městě nynejšího departementu Moselle, na soutoku řek Mosella a Seille. Bylo rovněž přijato 7 zbývajících článků nového říšského zákoníku. Kurfiřti museli kromě italštiny a němčiny ovládat také češtinu! O množství moselského vína, vypitého při následující oslavě, se historické prameny nezmiňují.

  • 11.7.1357
    Praha - položen základní kámen nového kamenného mostu

    9.července 1357 položil císař Karel IV. osobně vlastní rukou základní kámen kamenného mostu v Praze. Stalo se v blízkosti kostela Sv. Klimenta na Starém Městě v 5 hodin 31 minut. Připomínka 660. výročí tohoto aktu se v Praze konala 9.července 2017 v 6 hodin 31 minut, což je zřejmou ukázkou toho, že pokrok se nedá zastavit.

  • 16.3.1359
    Mohuč (Mainz) - Karlova výzva k reformě duchovenstva

    na říšském sněmu vystoupil Karel IV. s výzvou na adresu přítomných prelátů, aby učinili přítrž úpadkovému životu duchovenstva. Tím vlastně jako první vyslovil jeden z požadavků pozdějšího reformního hnutí

  • > 1360
    26.2.1361
    Norimberk - Karlovi IV. a Anně Svídnické se narodil syn Václav

    Sedm let předtím se 26.února 1361, v astrologickém znamení Ryb, se císaři Karlu IV. a třetí manželce Anně Svídnické narodil v Norimberku syn Václav, pozdější český král Václav IV. Císař měl z narození dědice takovou radost, že poslal do Cách 16 hřiven ryzího zlata, přesně tolik, kolik vážil novorozenec.

  • 11.7.1362
    Praha - zemřela třetí manželka Karla IV. Anna Svídnická

    při porodu třetího dítěte zemřela, zřejmě spolu s ním, třetí manželka Karla IV. Anna Svídnická, po níž zůstaly dvě děti, čtyřletá Eliška a rok starý Václav, pozdější Václav IV.

  • 21.5.1363
    Krakov - sňatek Karla IV. s Alžbětou Pomořanskou

    Přátelé, připomeňme si dnes, že 21.května 1363 na svátek sv. Ducha (Pfingsten) se na hradě Wawel v Krakově konala svatba císaře a krále Karla IV. s Alžbětou Pomořanskou, vnučkou polského krále Kazimíra. Tímto sňatkem zajistil Karel IV. m.j. klid na východní hranici celé římské říše!  Svatby se zúčastnil i kyperský král Petr, který svojí poloorientální suitou dodal císařské svatbě zvláštní kolorit

  • 1.1.1364
    Krakov - summit evropských panovníků

    setkali se zde Karel IV., polský král Kazimír, uherský král Ludvík a kyperský král Petr, vedle toho i další nekorunovaní vladaři, mezi nimi i dánský král. Cílem setkání bylo dojednání křížové výpravy do Svaté země. Podobný summit evropských panovníků se nikdy před tím nekonal. Karel IV. nepochybně svou aktivní politikou sehrál výjimečnou úlohu ve společenství evropských vladařů.

  • > 1365
    23.5.1365
    Avignon - císař Karel IV. přijel na okázalou návštěvu papeže

    Karel sem přijel na okázalou návštěvu. Podle odhadu některých kronikářů tvořilo císařův doprovod na tři tisíce osob. Karla uvítalo celé kardinálské kolegium, všichni kuriální arcibiskupové, vyšší duchovní hodnostáři papežské kurie a bohatě byla zastoupena francouzská šlechta. Sešel se zde s papežem Urbanem V.

  • 4.6.1365
    Arles Francie - Karel IV. korunován na arelatského (burgundského) krále

    byl císař a král Karel  IV. korunován v katedrále sv. Trofima arleským arcibiskupem Guillaumem de la Garde na arelatského (burgundského) krále, latinsky Regnum Burgundes. Na sklonku svého života daroval Karel IV. toto království francouzskému princi Karlovi, čímž se toto historické území stalo součástí Francie. Proto se dnes mohou chlubit burgundským vínem Francouzi a nikoli Češi.

  • 11.5.1366
    Praha - Karlovi IV. a Alžbětě Pomořanské se narodila Anna, pozdější anglická královna

    Přátelé, v těchto turbulentních dnech si připomeňme, že před 651 lety, 11.května 1366 se císaři Karlu IV. a jeho čtvrté manželce Alžbětě/Elišce Pomořanské (ohýbala podkovy, lámala meče a prý byla temperamentní i v manželském loži) narodila dcera Anna, pozdější anglická královna!

  • 15.2.1368
    Praha - Karlovi IV. a Alžbětě Pomořanské se narodil syn Zikmund

    14. února 1368 se ještě Valentýn neslavil, nicméně císaři Karlu IV. a jeho čtvrté manželce Alžbětě/Elišce  Pomořanské se následujícího dne 15. února narodil syn Zikmund, pozdější český a uherský král a římský císař, Čechy podle Aloise Jiráska pejorativně nazývaný Liška ryšavá, ve skutečnosti poslední velký císař středověku.  

  • 19.10.1368
    Řím - Karel IV. vjel do města k přípravě příjezdu papeže Urbana V.

    císař Karel IV. vjel v doprovodu 40 000 rytířů do města, kde připravil příjezd papeže Urban V. v souvislosti s přesunutím papežského sídla z Avignonu do Říma a korunovaci své manželky Elišky (Alžběty) Pomořanské římskou císařovnou

  • 1.11.1368
    Řím - korunovace Alžběty Pomořanské na římskou císařovnu

    Alžběta Eliška Pomořanská, čtvrtá manželka císaře a krále Karla IV., byla samotným papežem korunována v Římě na římskou císařovnu

  • > 1370
    15.6.1370
    Praha - Karlovi IV. a Alžbětě Pomořanské se narodil syn Jan

    císaři Karlovi a Alžbětě/Elišce Pomořanské se narodil druhý syn, Jan, zvaný Zhořelecký

  • 29.9.1370
    Norimberk - svatba Karlova syna a následníka trůnu Václava s Johanou Bavorskou

    uskutečnila se svatba Karlova syna a následníka trůnu Václava, pozdějšího krále Václava IV. s Johanou Bavorskou. Václav IV. se prý do ní zamiloval na první pohled. Johanna Bavorská přišla o život strašným způsobem. Když v noci sahala po nočníku, prokousl jí hrdlo manželův oblíbený pes. Václavova lovecká smečka prý byla složená ze samých bestií, ale přesto měla privilegium nocovat v královské ložnici. Panovník se ze smrti své ženy údajně zhroutil a nebyl schopný ani jít na pohřeb. Trvalo mu dva roky, než se znovu zamiloval.

  • > 1375
    1.10.1375
    Lübeck - návštěva Karla IV. v hanzovním městě

    v rámci úvah o severojižní obchodní cestě, vedoucí přes Prahu, navštívil Karel Lübeck jako bohaté a politicky silné hanzovní město. Měl plán na vybudování průplavu mezi Lübeckem a Lauenburgem na Labi, který byl později vybudován jako Stecknitzký kanál

  • 17.1.1377
    Řím - papež Řehoř XI. sem přesídlil z Avignonu

    přesídlil papež Řehoř XI. na přímé naléhání císaře a krále Karla IV. z Avignonu do Říma

  • 20.12.1377
    Cambrai Francie - Karel IV. naposled v životě vstoupil na území francouzského království

    Den před zimním slunovratem, v době končíciho adventu 20. prosince 1377, vstoupil císař a král Karel IV., během své poslední diplomatické cesty v Cambrai na území francouzského království, sice trápen dnou a sužován věkem (jeho 61 let bylo tehdy - na rozdíl od dneška – pokročilé stáří), nicméně slavně vítán početnou družinou předních pánů a rytířů, kterou mu na znamení přátelství a úcty poslal v ústrety francouzský král. Long live Otec vlasti Karel IV.!

  • 4.1.1378
    Paříž - slavnostní příjezd Karla IV. k francouzskému králi

    poslal Karlovi IV. před jeho slavnostním vjezdem do Paříže francouzský král v ústrety jako poctu černého koně. Sám jel v průvodu na bílém koni, což tehdy znamenalo něco zcela odlišného od toho, co znamená „bílý kůň“ dnes

  • 29.11.1378
    Praha - Karel IV. umírá

    S hrdostí i úctou si dnes připomínáme historický den, kdy tři hodiny po západu slunce, v pátek dne 29.listopadu 1378, zemřel k velkému zármutku všeho lidu v Praze, tehdy sídelním městě říše římské císař a král Karel IV., Otec vlasti (29.11.) ):  „Čtvrtý Karel já, velkého světa ondy hrůza a císař nepřemožený, nyní přemožen smrtí pod tímto rovem jsem ukryt; Bože vznešený, prosím, ať duše hvězdy pronikne! Ó duchové všichni, za mne zbožné konejte prosby, jež umíraje jsem vyléval, jež živ jsa jsem konal.“  Proslov, který na pohřbu císaře a krále Karla IV. pronesl arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.

Sledujte nás na Facebooku a neuteče vám žádná novinka
https://www.facebook.com/IDCarolina.cz

Mohlo by vás zajímat

 

   

> ID Carolina je na počátku svého
   
působení.

   

 

 

kontakt a spolupráce

 

www.idcarolina.czsebestova@idcarolina.czoffice@idcarolina.czvaculik@idcarolina.cz 
Design ByKarolinaINTERNETO